2010

Tak nám začíná další rok a i když nejde v letošní dost kruté zimě moc jezdit, tak kluci nezahálí a aspoň se zajeli do Českého Krumlova pochlubit svými stroji a na benzíně si je umyli. Krumlováci dost koukali nebo spíš čuměli, když je kluci po umytí nastartovali a trochu jim přidali plyn. Zkoušeli jsme i pár jízd ve sněhu, jako každoročně, ale hlavně, jak víte, tak loni jsme nakoupili hodně nových motorek...

Vlastně každý, kromě mě, už má motokrosový čtyřtakt nebo dvoutakt a první z nás kdo má v plánu dělat GO motoru je Honza Š. se svou CRF 450 a my jsme všichni zvědaví, jak se s tím Honza popere.

No a teď z trochu jiného soudku. Na začátku roku jsem psal, že všichni kromě mě už mají motokrosový stroj a nyní jsem se dočkal i já. Svoje WR400 jsem vyměnil, samozřejmě že za Yamahu a po čtvrtečním rozhodování, jak jinak než v hospodě, jsme se v pátek vydali do hlavního města pro YZ450F a myslím, že nebudu litovat. Honza Š. mezitím dál rozebírá motor. K Honzovi se přidal i Michal R., který v rychlosti vyndal motor ze své RMZ a spolu s Honzou je odvezli do nedalekých Strakonic na udělání. Počítáme, že na májku už budou znovu štvát lidi v naší obci, když přejedou náměstí po zadním kole.

Moje WRko ještě nenašlo svého nového majitele a tak ho teď zkoušejí kluci, co ještě motorky nemají a přemýšlí o koupi nějakého stroje. Zatímco Kuba L. svou vyjížďku zvládnul v pohodě, Jarda už tak dobře nedopadl. Kromě těchto zranění má ještě pěkně naraženou prdel, ale tu fotku jsme sem radši nedali :) U WRka to naštěstí odnesla jenom spojková páčka. Podotýkám, že Jarda je fotbalista a i když si často děláme z fotbalistů srandu, že místo hřiště postavíme motokrosovou trať, tak já určitě nestojím o to, aby se ti naši čutálisti zmrzačili na motorkách a my tak měli volné pole působnosti. Sezóna se nám pomalu rozjíždí, dráhy se po zimě pomalu otvírají a u nás máme další výměnu motocyklu. Tomáš B. na podzim prodal svojí hondu CR 250 a nyní mu v garáži stojí ne jedna ale hned 2 nové motorky.

Tomáš se po 3-měsíční práci v Německu vrátil do naší krásné obce a den po příjezdu si zajel do Pardubic pro suzuki DR BIG 800 S, ale hlavně o 4 dny později jel znovu do Pardubic, kde koupil hondu CRF 450 R. Tady je vidět, jak Tomáš žije motorismem a asi sami uznáte, že jeho CRF je moc pěkný stroj. Když jsem se výše zmiňoval o Kubovi L. a jeho vyjížďce na mém WR, tak mě nenapadlo, že Kubu jízda na motorce tak učaruje, že za nedlouho už jsme jeli asi 20 km za Jindřichův Hradec pro náhul jménem suzuki RM-Z 450. Takže tu máme nového člena v našem už docela dost rozrostlém motoklubu.

Máme tu májku a my jsme se s klukama rozhodli, že se před večerním popíjením trochu projedeme a dopadlo to asi takto: Roman K. v cca 100km/h trefil kládu na louce, kterou jsme tam ztratili, když jsme vozili dřevo. Roman dopadl asi 20 metrů od motorky a protože nevypadal moc dobře, tak se zavolala záchranka, ale soudě z této fotky se zdá, že Roman už byl celkem v pohodě. Cestou do nemocnice se Roman vzpamatoval a když mu došlo, že by mohl zmeškat májku, tak podepsal revers a večer už s náma seděl u ohně, takže všechno vlastně dobře dopadlo.

Stejně jako minulý rok jsme opět vyrazili do Nihošovic na soustředění. Znovu jsme jeli ve vysokém počtu, podobně jako loni. Ale tentokrát se to naštěstí obešlo, až na nějaké modřiny, bez větší újmy na našem zdraví. Možná to bude znít trochu namyšleně, ale troufám si říct, že naše jízdní výkony jsou oproti loňskému soustředění znatelně lepší. Možná to bude i tím, že naše alkoholické výkony se na tomto soustředění trochu uskromnily :) Asi největším smolařem soustředění byl Honza Š. Za celou dobu co jezdí (a že už to je nějakej ten pátek) si nepamatuju, že by někdy píchnul kolo, ale tady se mu to povedlo hned 2krát. No není to k nasr... naštvání? Máme tu červenec a s ním spojené i Chvalšinské dny, které letos připadly na 17. den tohoto měsíce. A u krtků to probíhalo asi takto: Ráno jsme se sešli, abychom připravili věci na soutěže pro děti. Poté jsme sedli na motorky a vyrazili směr Střemily pozdravit Mariho a zapálit mu svíčku. No a pak jako každoročně jsme se jeli pochlubit svými stroji na Chvalšinskou náves, vedeni starostou naší obce. Samozřejmě nám to nedalo a rovinku okolo parku jsme si dali pěkně po zadním. Nechyběla ani společná fotka před naší oblíbenou hospůdkou. Také jsme se zúčastnili hasičské soutěže v překážkovém běhu. Sice jsme asi nebyli zrovna nejrychlejší, díky už značnému alkoholovému opojení, ale snaha se cení ne? Pozvání opět přijali i kaskadéři Mára s Alešem a bylo se na co koukat, protože tihle dva hoši jsou skvělí šoumeni :

Léto pomalu ale jistě končí a my jsme vyrazili znovu na soustředění do našich oblíbených Nihošovic. Účast byla opět velká a Šimon, který s námi tentokrát taky vyrazil, náš zájezd nazval příznačně "EXPEDICE MARI"... Šimon a jeho brácha také dostali neoficiální funkci šéfkuchaře a pomocného kuchaře a oba se své role se zhostili výborně. No posuďte sami - přes 20 kilo masa, které nám Šimon naložil a servíroval až pod nos... Já nechápu, jak jsme to bez něj mohli ty minulá soustředění přežít :) Samozřejmě s takovou kopou jídla se víc pilo a na některých z nás byla únava v ježdění znát... To se taky podepsalo na našich zraněních. Já jsem hned první den, v pátek, špatně trefil vyjetou kolej a motorka mi spadla na ruku. Sice jsem dál celý víkend jezdil, i když jsem trochu cítil bolest, ale alkohol to asi dost tlumil, než přišlo pondělí a já u doktora zjistil, že to je naštíplej malíček. Honza Š. na tom byl ale ještě hůř. Po skoku první lavice neustál dopad a pořádně si narazil záda a bok a byla z toho týdenní neschopnost pracovat a pojišťovna bude mít s našimi úrazy o trochu lehčí kapsy, teda aspoň doufám.. :) Ale za zmínku taky určitě stojí další pokroky našich členů. Zatímco Honza Š. už skáče úplně všechny skoky, které v Nihošovicích jsou, tak se k němu přidává i Petr B., který tento víkend začal lítat asi nejtěžší skok na této dráze (kdo to tam zná tak je to ten, jak my říkáme "dvoják", který končí u startu). Tak a po soustředění tu máme další výměnu stroje. Romana K. zlákal zvuk čtyřtaktu a proto svou hondu CR 250 prodal a dojel si do Českých Budějovic pro hondu CRF 450 roku výroby 2009 a tudíž se z něho stává majitel nejnovějšího stroje a co víc, je to první stříkačka v našem motoklubu.

Přichází jedno smutné výročí, které bychom radši vynechali.. Nenapadá mě nic, čím bychom vyjádřili smutek, který v nás přetrvává, ale doufáme, že jsme alespoň trochu navázali na ty Mariho touhy a vize.. Věděli jsme už před rokem, že to nebude jako dřív, ale snad se na nás Mari kouká a je pořád tak pyšnej, co vymyslel a pro co žil. Velké poděkování patří i restauraci "Na rynku", páč její majitelé s námi dodnes soucítí a vytvořili pro nás krásnou hostinu.

Začíná nám opět naše nevrlé a chmurné počasí a proto i my se zase na chvíli odmlčíme s našimi jezdeckými výkony, které sice nejsou nijak závratné, ale zato, jak říkal Mari a my se s tím ztotožňujeme, že je to naše srdcová záležitost a nezáleží na tom kdo a jak jezdí, tak jsme se aspoň zúčastnili volejbalového turnaje, ve kterém jsme se sice neumístili na prvních příčkách, ale za to si troufám říct, že jsme měli největší počet fanoušků a byl to krásný zážitek. Možná si ještě vzpomínáte na Romana K. a jeho dlouhý let a tvrdý dopad, když se byl na májku trochu project ale kláda na poli ho zastavila. I když s náma Roman už večer seděl u ohně, tak jak se zdá to nebylo zas tak lehké zranění. Snad se z našeho motoklubu nestane parta terminátorů, protože tohle je už druhé zranění, kde musely ke srůstu kostí dopomoct pár šroubů. Všichni přejeme brzké uzdravení a už žádné lety bez motorky... :)